Česká republika

Historická země pojmenovaná podle západoslovanského kmene Čechů . Starší latinský název Bohemia pochází od keltského kmene Bójů, kteří obývali území Čechů už před 1. stol. př. n. l. a nazývali je Boiohaemum.
Asi koncem 5. století se Slované usídlili ve střední Evropě a kmen Čechů dal zemi nové jméno.
Předchůdcem českého státu byl mocenský útvar Velká Morava (830-906). Čechy byly velkým okrajovým územím Velkomoravské říše, ale zároveň byly pod silným německým vlivem, odkud přijalo prvních 14 českých knížat křesťanství při křtu v Řezně.
Na pozvání knížete Rostislava přišli z Byzance věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří v zemi sjednotili vznikající křesťanskou církev a vytvořili i první staroslověnské písmo, hlaholici.
Po pádu Velkomoravské říše se mocenské centrum přeneslo do Čech.Dynastie Přemyslovců silou sjednotila okolní kmeny a rok 995 je považován za počátek prvního českého přemyslovského státu.Z přemyslovských panovníků nejvíce proslul kníže svatý Václav , považovaný tisíc let za patrona české země. V 11.století připojili Přemyslovci k Čechám Moravu, Slezsko i další území, ale jen první dvě zůstala tzv. historickými zeměmi českého státu.
Dynastie Přemyslovců vládla až do roku 1306 a za 400 let své vlády položila pevné základy českého státu, upevnila jeho postavení politické i hospodářské. V zemi bylo založeno mnoho měst, hradů rozvinula se těžba nerostů hlavně stříbra. A Přemyslovci získali dědičný titul českých králů . V 12 a 13 století probíhala intenzivní kolonizace České kotliny slovanským obyvatelstvem ve vnitrozemí a německým v pohraničních oblastech.
Ve 14.století za vlády Lucemburků se stal český král Karel IV. rovněž císařem Svaté říše římské. V té době byla Praha nejvýznamnějším evropským městem a Čechy prošly vrcholným rozkvětem středověké kultury a vzdělanosti. Z té doby také pocházejí nejvýznamnější gotické památky, například hrad Karlštejn.Roku 1348 založil Karel IV. v Praze jednu z nejstarších univerzit v Evropě. Krátce po smrti Karla IV. došlo k nepříznivému obratu v roce 1380 zasáhla zemi silná morová epidemie, která napadla část Evropy již v letech 1347- 1352 . Donedávna prosperující země přišla o 10 ? 15% obyvatelstva . Česká společnost jejíž kulturní úroveň za Karlovy vlády vzrostla, hledala příčiny prudkého propadu a východisko z neutěšených poměrů. V krizi lidé spatřovali boží hněv a toho využila církev, která opustila své prvotní pastýřské poslání i apoštolský vzor. Začala si libovat v bohatství a přepychu a zasahovala do světské politiky. Proti těmto změnám v církvi se roku 1402 postavil i dosud uznávaný kazatel mistr Jan Hus, přiklonil se k učení anglického myslitele Johna Viklefa, jenž tvrdil, že se církev jen tak nevzdá politických vlivů a pozemkového bohatství, že ji k tomu může donutit pouze stát a jeho představitele.Proti Husovým názorům se postavila církev a měšťané německé národnosti, žijící v Čechách, kteří se obávali vzestupu českého živlu.Napětí vyřešil v roce 1409 Václav IV. vydáním Dekretu kutnohorského, jímž odevzdal pražské vysoké učení do rukou Husovy skupiny.Němečtí učitelé a studenti pak na protest opustili Prahu.
V roce 1414 Hus přijal pozváni od říšského krále Zikmunda na církevní koncil do říšského města Kostnice v naději, že shromáždění učených mužů přesvědčí o správnosti svých myšlenek.V tom se však mýlil, brzy po příjezdu byl zatčen, odsouzen a 6.června 1415 upálen jako kacíř.
Tento čin vedl k náboženské radikalizaci celých Čech, která dostala název husitské hnutí. Mělo charakter náboženské a sociální revoluce, doprovázené boji proti katolické církvi křižáckými výpravami, které trvaly od roku 1420 ? 1431 ale všechny skončily krachem.
Králi Zikmundovi nezbývalo nic jiného, než začít jednáni s husity a uvažovat o jejich požadavcích. Diskuse se, ale protáhla a pokračovala střídavě v Praze a Basileji. Až porážka radikálu v bitvě u Lipan otevřela cestu k dohodě mezi husity, basilejským koncilem a Zikmundem Lucemburským. Dohoda byla vyhlášená v červenci 1436 v Jihlavě, husitská revoluce se tak uzavřela.
Ale Čechy zůstaly u své evangelické víry ještě století poté, co se staly součástí habsburské vlády.To přerostlo k dlouhodobému evropskému střetnutí zvané třicetiletá válka 1618 ? 1648. České stavy vstoupili do války víceméně osamoceny, což pro ně mělo osudové následky. Boj byl zahájen úspěšně, ale na trůn zvolili říšského knížete Fridricha Falckého a poměry se brzy změnili. Vojsko složené z žoldáků z různorodého původu utrpělo v listopadu 1620 porážku v bitvě na Bílé hoře. Poprava vůdců povstání a elity národu 21. června 1621 je považována za jeden z nejtragičtějších dnů českého státu, který ztratil poslední zbytky samostatnosti.
V důsledku nove ústavy emigrovali ze země desetitisíce lidí, mezi nimi mnoho inteligence, včetně tvůrce novodobé pedagogiky J. A. Komenského ( 1592-1670).
Majetek staré české šlechty přešel do rukou šlechty katolické a většinou německé.
Staletý úpadek českého národa zastavili až v 19. století vlastenecké snahy českých umělců, vědců, měšťanů a posledních zbytků české šlechty v hnutí zvaném národní obrození.
Čechy jsou v té době nejprůmyslovější zemí Rakouska ? Uherska, mají své zástupce ve vídeňském sněmu a celou zemí se šíří vlastenecké hnutí doprovázené velkým kulturním rozmachem. Je postaveno Národní divadlo a Národní muzeum v Praze, vznikají hudební díla B. Smetany a literární díla B. Němcové, J. Nerudy a jiných.
Radikalizace českého národního cítění vyvrcholila v 1.světové válce rozpadem Rakouska ? Uherska a vznikem samostatné Československé republiky v říjnu 1918. O dva dny později přijali představitelé Slováků deklaraci o společném soužití s Čechy.
Mezi dvěma světovými válkami patřilo Československo k deseti nejprůmyslovějším zemím světa.Byl to mnohonárodnostní stát s parlamentní demokracii v čele s prezidentem T.G Masarykem. Zahraniční politika se orientovala na západní země, hlavně na Francii a Anglii. Tito spojenci však mnichovskou dohodou z roku 1938 nechali Československo napospas Hitlerovi, který připojil k Německu nejprve pohraniční oblasti ( tzv.Sudety) s nadšeným souhlasem tamního německy hovořícího obyvatelstva.O půl roku později obsadila německá vojska zbytek české země a proměnila ji na Protektorát Čechy a Morava. Východní polovina Československa se stala samostatným Slovenským státem s proněmeckou vládou. Když 2. světová válka skončila, vítězní Spojenci rozhodli o navrácení pohraničí Československu, ale také o vystěhováni sudetských němců, kteří přispěli k odtržení pohraničí. Po dvou letech jich následovala další vlna českých emigrantů, kteří opustili zemi po komunistickém puči v roce 1948.
Československo zůstalo pod vlivem Sovětského svazu 40 let.Totalitní režim byl na krátkou dobu během tzv.Pražského jara 1968 potlačen. Na reformátorské snahy československých komunistů odpověděl Sovětský svaz 21.srpna 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy ( s výjimkou Rumunska) a Československo bylo donuceno zůstat členem komunistického bloku.Obnovil se tvrdý totalitní režim, který vedl k devastaci hospodářství, životního prostředí a morálních hodnot.
Po sametové revoluci, která trvala od 17. do 24. listopadu 1989, byla komunistická moc konečně zlomena. Zatím co v českých zemích se upínali všechny snahy k návratu demokracie , soukromého vlastnictví a tržního hospodářství. Slovensko se radikalizovalo národnostně. Výsledkem byl rychlý a pokojný rozpad Československa. 1. ledna 1993 vznikly dva nové samostatné státy: Česká republika a Slovenská republika.

Přes veškerý hospodářský úpadek v době komunistického systém se Česká republiky pořád řadí do skupiny zemí s vyspělým hospodářstvím. Jeho hlavní oporou je průmysl, který je soustředěn převážně na severní polovinu státu. Jeho slabinou je malá efektivnost, zastaralé technologie.Za komunismu byl kladen důraz na těžký, energetický náročný průmysl jako je hutnictví, těžké strojírenství a chemie. K nejdůležitějším střediskům kromě Prahy patři i Mladá Boleslav s výrobou osobních automobilů Škoda.Více jak stoletou tradici má také spotřební průmysl, především textilní, obuvnický, sklářský, výroba porcelánu a keramiky. V potravinářském průmyslu nejvíce prosperují pivovary a mlékárny.

Česká republika je starší geologicky než Slovensko. Má tři národní parky. KRNAP je Krkonošský Národní Park byl vyhlášen roku 1963.Dvě třetiny jeho rozlohy zaujímají zalesněné plochy.Ochrana přírody je zde oprávněna, vyskytuje se zde na 300 druhů obratlovců více než 1200 druhů cévnatých rostlin nevyskytujících se nikde jinde na světě, říká se jim endemity.
Vzácná a zajímavá je Krkonošská flóra. Na malé rozloze zde najdeme rostliny nížin, pahorkatin, horských poloh, severských a alpských končin. Z fauny nesmíme taky opomenout druhy vzácné, které najdeme mezi plži,hmyzem, motýli, ptáky. Z dravců žije v Krkonoších i orel křiklavý, káně lesní, dále sovy, jeleni a srnčí zvěř, kuna, jezevec, veverka, netopýr. Z ryb siven alpský, pstruh potoční, vranka, lipan a jiné. V parku je vyhlášeno několik rezervací. Národní park je rozdělen do tří zón, v každé z nich platí jiné podmínky pro návštěvníky, ve dvou zónách je zakázáno pohybovat se mimo vyznačené turistické a lyžařské trasy a sbírat lesní plody.
Národní park Šumava je největším českým národním parkem, od roku 1991 kdy se datuje jeho vznik, čelí nejen vichřicím a kůrové kalamitě, ale také kritice, že jeho správcové nepostupuji stejně dobře jako jejich kolegové na bavorské straně Šumavy. Území NP Šumava již 14 let patří do světové sítě biosférických rezervací UNESKO. Na Šumavě najdeme mnoho prastarých druhů především rašelinišť. Vyskytují se zde čtyři endemité a to hořeček český, zvoneček černý, oměj šalamounek, prstenec májový rašelinný.Z dalších druhů zde roste mimo jiné i šafrán bělokvětý, dřípatka horská a mnoho dalších pro naší květenu vzácných rostlin.
Na Šumavě probíhá monitoring čtyř ohrožených druhů ? rys ostrovid, tetřev hlušec, tetřívek a puštík.
Pokud budete pozorní můžete se i setkat s jelenem evropským, srncem obecným, liškou, jezevcem, kunou lesní, vydrou říční,plchem zahradním a množstvím druhu ptactva ořešníkem kropenatým, s jeřábkem lesním,káně lesní, čečetka, výr velký Bubo bubo, ledňáček říční, drozd a kvíčala a mnoho dalších. Na Šumavě se vyskytuje největší populace rysa ostrovida v celé ČR. Podobně jako jiné velké šelmy byl v 19. století pronásledován a zcela vymizel ze Šumavy. V 50. letech minulého století se však na Železnorudsku objevilo několik jedinců asi migrujících z Karpat.O 20 let později vypustili na bavorské straně několik rysů ze Slovenska a velice záhy po vypuštění na německé straně se začal objevovat i na české straně. Ke stabilizaci až přispěl projekt v letech 1982 až 1989 při němž bylo vypuštěno 17 rysů. Koncem roku 1995 zde již bylo 70 samostatných jedinců. Jeho potravou je především srnec obecný, proto se stala Šumava územím kde je tradiční lov srnčí zvěře omezen a srnčí populaci reguluje rys ostrovid. Žila zde i kočka divoká, poslední byla zastřelena roku 1859.

Mezi Českou a Slovenskou republikou není vízová povinnost, jako cestovní doklady se uznávají platné cestovní pasy, občanské průkazy a námořnické knížky registrované příslušnými orgány ČR. Při cestě automobilem - platný řidičský průkaz, technický průkaz vozidla, povinné ručení pro zahraničí - zelená karta. Pro případ návštěvy lékaře je nezbytné předložit průkaz své zdravotní pojišťovny. Při cestování se zvířaty je nutné předložit mezinárodní očkovací průkaz nebo tzv. zvířecí pas (od 3. 10. 2004). Měnou v České republice je česká koruna. Peníze se dají vyměnit v některé z českých bank a směnáren. V zemi se začínají hojně využívat i platební karty. Na některých obchodních místech se dá zaplatit i EURem.

Česká republika je kontinentální zemí ležící ve střední Evropě. Hraničí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Česká republika se řadí svou rozlohou mezi středně velké evropské státy.Většinu území 93 % zaujímají pahorkatiny a vrchoviny. Nížinám patří 5 % a ve výškách nad 1 000 m leží jen 2 % území v podstatě hřbety pohraničních hor. Krajina Čech má nápadný a ojedinělý tvar kotliny obklopené pohraničními horami, které český národ po staletí chránily, ale také částečně izolovaly od ostatní Evropy.Geologický základ krajiny tvoří Český masív, jehož vývoj byl ukončen v prvohorách vrásněním, kdy se v Čechách zvedly vysoké hory a české území se připojilo k Evropě. Součastnou podobu získala česká krajina v třetihorách, v souvislosti s alpínským vrásněním (vyzdvižením pohraničních hor, vznik sopečného Českého středohoří, prolomení pánví v Podkrušnohoří a v jižních Čechách ).Na modelování povrchu mělo vliv i čtvrtohorní zalednění, kdy Čechy ležely v předpolí kontinentálních ledovců.
Základní celky představují pohraniční hory, z nichž největší je Šumava, Krušné hory, Krkonoše a Českomoravská vrchovina. Na horském hřbetě Krkonoš na hranici s Polskem se zvedá nejvyšší vrchol České republiky Sněžka 1602 m.
Romantický charakter má sopečná krajina Českého středohoří. Severovýchodní Čechy a přilehlou část Moravy pokrývají vrstvy pískovců, které bývaly dnem posledního (křídového ) českého moře. V pískovcích vznikla na mnoha místech malebná skalní města, soustředěna hlavně v turisticky atraktivní oblasti Český ráj. Nejrozsáhlejší vápencová krajina, známá jako Moravský kras, leží severovýchodně od Brna. Česká republika je pramennou oblastí mnoha drobných místních řek a dvou velkých řek evropských Labe a Odry. V Čechách je nejdelší řekou Vltava a na Moravě Morava. Přírodních jezer je v zemi málo, ale hojné jsou umělé přírodní plochy ? přehradní nádrže a rybníky, kterých bylo v 16 století vybudováno kolem 21 000. Do současnosti se jich zachovalo okolo asi čtvrtina. Čechy jsou bohaté také na minerální prameny. Karlovy Vary a Mariánské lázně jsou proslulé díky termálním léčivým pramenům.
Životní prostředí nepříznivě ovlivnil průmysl a zemědělství.Kulturní krajina je na většině území zcela zdevastovaná. Ale v odlehlých oblastech krajiny je původní ráz zachován. Na jihu Čech v Novohradských horách byla roku 1838 založena nejstarší evropská přírodní rezervace Žofínský prales a Hojná Voda. V republice se nacházejí tři národní parky v Krkonoších na Šumavě a Podyjí. Rozloha České republiky je 78866 km2 . Žije v ní 10249216 obyvatel.
K České národnosti se hlásí 81 % obyvatel, k moravské 13,2 %. 3 % tvoří Slováci. 0.58 tvoří Poláci a 0,32 Romové. Hlavním a největším městem je Praha ( 1,2 miliónu obyvatel ), následuje Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec. Praha, středisko politického, hospodářského i kulturního života státu. Staré historické části města s četnými památkami řádí Prahu mezi nejkrásnější města Evropy. Je sídlem jedné z nejstarších univerzit založena roku 1348. 1.května 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie s dalšími postkomunistickými státy.

Podnebí České republiky se vyznačuje vzájemným pronikáním a mísením oceánských a kontinentálních vlivů. Vlhké, chladné , s malými rozdíly teplot mezi dnem a nocí i mezi ročním obdobím, s poměrně rovnoměrným rozdělením srážek. Značný vliv na podnebí má nadmořská výška a reliéf krajiny.Nejteplejším regionem je jižní Morava, zatímco nejchladnější je oblast Krkonoš.
Letní měsíce bývají horké a slunečné, červenec v horských oblastech 8 ? 12 °C, v nížinách 18 ? 20°C Zimní měsíce jsou velmi chladné, nejchladnější je leden jehož teploty jsou všude záporné tak v průměru ? 0,9 °C. Nejnižší teplota ? 42,2 °C byla naměřena v roce 1929. Nejvyšší teplota 40,2 °C byla naměřena v roce 1983 za přílivu horkého tropického vzduchu od jihu. Na podzim a na jaře je počasí velmi proměnlivé.
Česká republika je ve středoevropské časové zóně. Společně se sousedními státy používá v období od poslední neděle v březnu do poslední soboty v říjnu tzv. letní čas. Což znamená, posunutí času o hodinu dopředu oproti normálnímu středoevropskému času.

Zemědělství uživí základními potravinami celé obyvatelstvo státu.Vyváží se chmel, sladový ječmen, pivo a výrobky živočišného původu. Dováží se subtropické ovoce a tropické pochutiny (káva, kakao),
Průmysl je soustředěný do severních Čech a severní Moravy, kde se těží také uhlí, ale časy kdy se lámaly rekordy v těžbě jsou dávno pryč. Privatizace a transformace ekonomiky zasáhla všechna odvětví hospodářství od bankovnictví až po zemědělství.Cílem přeměny je vyspělé tržní hospodářství a parlamentní demokracie.

CHKO Beskydy. CHKO Blanský les, CHKO Blaník, CHKO Broumovsko, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Jeseníky, CHKO Jizerské hory, CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Lužické hory, CHKO Moravský kras, CHKO Orlické hory, CHKO Poodří,CHKO Pálava, CHKO Slavkovský les, CHKO Třeboňsko, CHKO Železné hory, CHKO Žďárské vrchy, CHKO České středohoří, CHKO Český ráj, NP Krkonoše, NP Podyjí, NP a CHKO Šumava, NP České Švýcarsko, Správa národních parků a CHKO.

Až na výjimky není pohyb na území České republiky nijak nebezpečný. Při procházkách travnatých, křovinatých a lesních porostech je možné počítat s přisátím klíštěte. Největší riziko číhá v listnatých a smíšených lesích. Na prosluněných lesních cestách a mýtinách s vyšší trávou. I v městských parcích a zahradách je třeba s nimi počítat. Klíšťata můžou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské boreliózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku. Aktivita klíšťat trvá od března do listopadu, největší intenzity nabírá v dubnu až v červnu. Nepadají ze stromů, ale čekají na svou kořist přichycené ve trávě ve výšce 20 cm až 1, 5 m.
Jdeme-li do lesa měli bysme si vzít vysokou obuv, oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi. Používat repelentní přípravky.Po příchodu domů je třeba se převléknout, vytřepat oděv a prohlédnout celé tělo.
Pokud si klíště přinesete domů je třeba místo dezinfikovat. Klíště uchopit pinzetou za hlavičku nikoliv za zadeček mohli by jste obsah jeho střev vymáčknout do ranky.Pinzetou a kýváním do stran jej uvolnit, viklat opatrně dokud se klíště nepustí. Po odstranění ranku dezinfikovat. V případě obtíží jako je červený erytém, chřipce podobné obtíže, bolesti hlavy, kloubů, otoky lymfatických žláz. V tom případě je třeba vyhledat lékaře.

Doprava je v České republice klasická jako ve většině evropských zemí. Existuje zde hustá železniční síť (ČD) se spoustou zastávek prakticky do všech větších měst i vesnic.. Menší obce jsou mezi sebou spojeny autobusovou dopravou, která na železniční dopravu přímo navazuje. Ve městech je rozšířená hromadná městská doprava (autobusy, tramvaje, trolejbusy). Je zde možné cestovat i taxíky. Co se týče automobilové dopravy, v ČR je 495 km dálnic. Česká republika byla třetí zemí v Evropě, která začala stavět dálnice a to již před válkou.
Nejvyšší povolená rychlost pro osobní automobily v obcích je 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod a na dálnicích 130 km/hod. Povinnost je používat bezpečností pásy. Je zakázáno před a při řízení automobilu konzumovat alkohol. Při řízení vozidla je zakázáno držet v ruce telefonní přístroj. Poplatky za dálnice a vybrané silniční úseky se hradí formou nálepek podobně jako v SR, Švýcarsku nebo Rakousku. Nálepky lze zakoupit na hraničních přechodech, na větších poštách, u čerpacích stanic v blízkosti zpoplatněných úseků. Dají se koupit roční, měsíční, desetidenní.